stătēra, æ, f. (στατήρ),

¶ 1 balance, trébuchet : Cic. de Or. 2, 159 ; Varro Men. 419 ||
[fig.] valeur, prix d'une chose : Plin. 12, 127

¶ 2 joug : Stat. S. 4, 3, 35 ||
sorte de plat : Nep. d. Plin. 33, 146.